Ohlasy absolventů a jejich rodičů

 

Požádali jsme několik bývalých členů komunity, kteří prošli naším programem, aby napsali na naše webové stránky pár slov o tom, co si o Bételu myslí, co pro ně znamenal, nebo jak jim pomohl: 

 

 

STANDA:

„Jmenuju se Standa a byl jsem 8 let závislý na alkoholu a několikrát jsem chtěl spáchat sebevraždu. Kradl jsem a po čase jsem spadl na úplné dno. Přišel jsem o práci i o rodinu. Bydlel jsem sám ve sklepě. Nakonec jsem dobrovolně nastoupil do Bételu, který mi hodně pomohl. Seznámil jsem se tam s klukama, kteří měli podobnou minulost jako já. Bétel mi umožnil udělat řidičák a nakonec jsem v Bételu zůstal 4,5 roku. Když jsem odešel, našel jsem si přítelkyni, která má 4 letého chlapečka. Po čase jsme se vzali a narodil se nám další kluk. Pracuji v automobilce jako operátor. Volný čas trávím se svojí rodinou. “ 

GÁBINA:

„Když jsem přišla do Bételu, byla jsem úplně na dně. Žila jsem na ulici a denně jsem brala drogy. V Bételu jsem získala sebedůvěru, naučila jsem se mít ráda samu sebe a mohla jsem v klidu začít znova. Bez této šance bych nemohla mít takovou rodinu jakou dneska mám a starat se o svoje děti.“ 

PATRIK:

“Bétel pro mě byl na nějakou dobu vším. Byl jsem tam naplno – Bétel je rodina, která má díky svým zkušenostem, opravdu hodně co dát. Je to škola života a z mého pohledu s těmi nejlepšími hodnotami. Bétel je životní styl a díky svojí ojedinělosti v přístupu ke členům komunity, má v Bételu i ten poslední naději. A já to vím nejlíp!” 

KAREL:

“Díky Bételu jsem našel druhej domov, novou rodinu a přátele. Naučil jsem se řešit problémy bez drog, což je pro mě to nejdůležitější. Přestal jsem bejt sobec a otevřel jsem svoje uši a srdce k naslouchání druhejm.”  

MÁMA KARLA:

„Bétel nás jako rodiče vrátil zpět do normálního života. Určitě jsem se ze začátku stále bála, že to Karel nezvládne. Ten okamžik nastal asi po pěti měsících pobytu, kdy chtěl odejít a já věděla, že musím být tvrdá a nedovolit mu se vrátit domu. Byla to moc krátká doba a hlavně se nemohl vrátit do stejného prostředí. Sice jsem věděla, že má střechu nad hlavou, ale stále se bojíte, že odejde. Je dospělý, nikdo ho tam nedrží a nenutí zůstat. Je to jejich volba, kam chtějí svůj život směrovat. Naštěstí pro něj a pro nás, tam zůstal skoro 4 roky, kdy se o hodný kus cesty posunul, naučil se pravidlům běžného života. Dospěl. Bétel mu dal zázemí, práci, naučil se samostatně rozhodovat. Ale dal mu i důvěru, kdy vedl skupinu, pohyboval se mimo Bétel, tím myslím, nákupy, práce v terénu. Byla to i zkouška pro něj, neutéct před problémy. Bétel byl pro nás poslední šance na záchranu a ta se stala. Děkuji manželům Tichým, že se rozhodli pracovat s těmito lidmi, je to smysluplná práce. Samozřejmě, že né vždy se to podaří, ale každý zachráněný život je výhra.“  

VAŠEK:

„Život mi ukázal tmu i světlo. Na drogách se noci změnily ve dny a já jsem si šáhnul psychicky i fyzicky na dno. Díky blízkým jsem se nakonec dostal až do Bételu. Rozhodnutý že chci začít znovu. Jindy, jinde a jinak. S Bételem se v mém životě znovu začalo pomalu objevovat světlo. Rána se opět změnila ve východ slunce a my jsme děkovali za další nový den, kdy nemusíme být venku a shánět drogy. Bétel mě dostal zpět do normálního životního rytmu a pomohl mi uvědomit si kolik pro mě znamená rodina. V Bételu se začala plnit obrovská prázdnota, kterou uvnitř mě drogy vytvořily. Byl to začátek mojí nové cesty, na který nikdy nezapomenu. Poté co jsem Bétel opustil, se mi podařilo dokončit titul na vysoké škole, získat práci která mě naplňuje a nasměřovat tak život zpátky na cestu kde je den plný světla. Děkuju.“ 

PETR:

“Co mi dal Bétel? Poprvé v životě jsem spal každou noc jako normální člověk, bez nočních můr a strachů – byl jsem v bezpečí. Učinil mě zodpovědnějším člověkem, začal jsem si sám sebe více vážit a více respektovat lidi okolo sebe – hlavně i ty výše postavené. Byl jsem nejdelší období bez veškerého alkoholu a prožil jsem nejšťastnější rok v mém životě spolu se super lidmi – přes všechny konflikty, střety a skřípění zubů…” 

ROMAN:

“Bétel pro mě znamenal oázu a občerstvení. Přístav v dnešní době a pomoc ochotných rukou a srdcí. Našel jsem tam přátelství a teplo rodiny. Rádi se tam aspoň jednou za rok s manželkou vracíme.”

DANIELA:

„Jako dcera alkoholika jsem vyrůstala ve zmatku a násilí. Sama jsem se dostala do depresí, stresu a beznaděje. Betel mi ale pomohl dát se znovu do pořádku, naučit se žít ve zdravých vztazích a pochopit smysl mého života. Nyní mám naději a radost, kterou si přeji pomoci najít ostatním.“